Severokorejská invaze (25. června – 14. září 1950)
25. června 1950 – dva roky po vzniku dvou samostatných států – severokorejská armáda (tiše podporována SSSR) zcela neočekávaně zaútočila na Jih s cílem násilně spojit obě země. Po pouhých třech dnech útočníci obsadili od hranice nepříliš vzdálenou jihokorejskou metropoli Soul a brzy pronikli ještě dále na jih.
OSN se rozhodla zakročit a Severní Koreu vypudit z okupovaného území. Tuto rezoluci se podařilo přijmout díky tomu, že SSSR se odmítl zúčastnit jednání. Byla vytvořena koalice států v čele s USA, která měla proti Severní Koreji vést útok. Hlavním velitelem sil v Koreji byl jmenován generál Douglas MacArthur.První americké jednotky dorazily do Jižní Koreje již 1.července. Armáda Severní Koreje se poprvé s vojsky USA (a Jižní Koreje) střetla v bojích u Osanu 5.července. Američané se pak museli stáhnout.
Koncem léta vojska OSN zahájila nekoordinovaný ústup k jihokorejskému přístavu Pusan, kde se měla znovu zformovat pro následující útok. Pod vedením generála Waltona Walkera, velitele pozemních vojsk, zde byl zřízen obranný perimetr, který měřil od Pusanu na sever přes 150 kilometrů. Severokorejská armáda dostala za úkol tento perimetr dobýt do začátku září. Malé koaliční jednotky nestačily na to, aby bránily celou linii perimetru, ale díky zpravodajské službě, která včas upozorňovala na místa hlavních útoků Severokorejských jednotek, situaci zvládly. Do perimetru postupně přicházely nové posily, včetně prvních britských vojáků. Severokorejské zásobovací linie byly navíc napadány ze vzduchu, takže se nepřátelský útok začínal hroutit. V září již mělo koaličnímu vedení jistotu, že perimetr bude uhájen, a mohlo začít pomýšlet na ofenzivu.